Nauka o slovní zásobě

literatura

 

Téma: Nauka o slovní zásobě

Zařazení: Mluvnice a pravopis

Přidal(a): Studijni-svet.cz

 

Nauka o slovní zásobě

  • zkoumá rovinu slov a její vztah k jiným jazykovým rovinám, popisuje její jednotky, jejich formu, význam a vzájemné vztahy

 

Slovo – je ustálená skupina hlásek, která nese věcný a mluvnický význam

Víceslovné pojmenování – je ustálené spojení 2 či více slov, která má celistvý význam jen jako celek

  • Sousloví – fungují obvykle jako termíny
  • Frazémy – ustálená obrazná pojmenování (ustálené spojení slov s přeneseným významem, který nelze přímo odvodit z významu jeho členů)
    • Nevětné (přirovnání- kluk jako buk, slovesný- dělat cavyky, neslovesný – tvrdý oříšek)
    • Větné (pořekadla, přísloví, pranostiky)

 

Věcný význam– vyjadřuje, jakou skutečnost výraz označuje

Mluvnický význam– vystihuje, jaké vztahy ve větě výraz vyjadřuje

Neplnovýznamová slova– chybí jim věcný význam, ten se projeví až ve spojení s jinými slovy

 

Plnovýznamová slova – mají věcný význam

  • Jednovýznamová slova – mají jeden význam (termíny, vlastní jména)
  • Vícevýznamová slova –  mají více významů (list, koruna, zub)

 

Homonyma – mají stejnou formu, ale odlišný význam

  • Úplná – Shodují se ve všech tvarech
  • Částečná – shodují se jen v některých tvarech

 

Slova nadřazená– slova s obecnějším významem, která jsou oproti jiným slovům z téhož významového okruhu na vyšší významové úrovni

Slova podřazená-slova s konkrétnějším významem, která jsou oproti jiným slovům z téhož významového okruhu na nižší významové úrovni

Slova souřadná-slova, která jsou na stejné významové úrovni jako jiná slova slovům z téhož významového okruhu

Synonyma– slova, která mají stejný nebo podobný význam, ale liší se formou

Antonyma– slova s opačným významem

 

Slovní zásoba – vnitřně uspořádaný soubor všech slov jednoho jazyka

  • Aktivní
  • Pasivní

 

Jádro slovní zásoby– tvořeno starými výrazy, které jsou v jazyce od jeho vzniku a souvisí s každodenním životem

 

Slovní zásoba

a) Spisovná

  • Z hlediska stylistických příznaků
    • Hovorová slova-mobil
    • Knižní slova-záhy
    • Termíny- infinitiv
    • Publicismy – tunelovat
    • Poetismy- truchlivý
  • Z hlediska časového
    • Archaismy -anžto (zaměněny)
    • Historismy – čeledín (neexistují)
    • Neologismy – bionafta

 

b) Nespisovná

  • Z hlediska zeměpisného
    • Nářeční slova-erteple
    • Obecně-česká slova (marod)
  • Z hlediska sociálního
    • Slangismy (svaťák)
    • Argotismy (loch)
    • Profesionalismy (jipka)

 

Citově zabarvená slova

  • Kladně zabarvená
  • Záporně zabarvená

 

Vznik nových slov

  • Přejímání z cizího jazyka
  • Tvoření slov (odvozováním, skládáním, zkracováním)
  • Rozšiřováním významu slov už existujících
  • Vznikem víceslovných pojmenování

 

Metafora

  • přenesení významu založené na podobnosti jevů

 

Metonymie

  • přenesení významu na základě vnitřní (věcné) podobnosti (souvislosti) jevů

 

Synekdocha

  • přenesení na základě záměny celku a jeho části

 

Slovníky

  • Naučné (popisují objektivní realitu- encyklopedie)
  • Jazykové (zabývají se významem slov 1 či více jazyků nebo části slovní zásoby)
  • Překladové (uvádí ekvivalenty z jiných jazyků)
  • Výkladové (popisuje význam slov jednoho jazyka)
  • Speciální jazykové slovníky (se zaměřují jen na část slovní zásoby nebo na specifické jazykovědné otázky)