
Kniha: Píseň o Rolandovi
Autor: Neznámý autor
Přidal(a): Nic
Autor díla: neznámý
Rozbor díla: Píseň o Rolandovi
- Literární druh: poezie
- Literární žánr: starověký starofrancouzský hrdinský epos
- Doba vzniku: hrdinský francouzský epos z 11.-12. století
Téma a myšlenka:
- dílo oslavuje křížové výpravy a křesťanské rytíře, oddané svému králi a ochotné pro něj obětovat i svůj život
- staví křesťanství nad islám a nad pohany
- Celkové téma: rytířské cnosti
- Ústřední téma: postava Rolanda
- Vedlejší téma: postava Karla
Vypravěč:
- Vypravěč je neosobní, ztotožňuje se s myšlenkou svaté války proti pohanům.
Charakteristika doby:
- Dílo je zasazeno do doby franské říše, do doby tažení Karla velikého proti Španělsku
Jazyk a kompozice:
- Epos je veršovaný (v originále čtyři tisíce desetislabičných veršů)
- Rým: autor se snaží držet rýmu AABB, občas je zde použit bezrozměrný rým
- Typy promluv: Dílo je psáno er-formou.
- Autor zde používá vcelku dost obrazných pojmenování.
- Často je použit jazyk tvrdý – jazyk přesně popisující stav mrtvol
- Děj je uspořádán chronologicky
Hlavní postavy:
- Roland – synovec Karla Velikého, je moudrý
- Oliver – statečný, věrný Bohu a panovníkovi, pohrdá smrtí
- Ganelon – zbabělec a zrádce.
Děj celého díla:
Děj tohoto eposu nás zavádí do období křížových válek. Hlavní konflikt se děje mezi křesťanským vojskem Karlovým a mohamedánskými Saracény. Rolandův otec podvodně jedná se saracény o falešných slibech, ale zato jeho syn se statečně bije s mnohonásobnou přesilou saracénů, která napadá zadní vojsko vedené Rolandem. Roland odmítá přivolat posilu, zatroubit na zázračný roh Olifant, a tak je postupně porážen. A to až do okamžiku, kdy jeho meč Durandal je roztříštěn, teprve potom zatroubí. Bohužel však umírá. Po příjezdu jeho spolubojovníků je dobyta Zaragoza a zrádný Ganelon je krutě potrestán. Karel Veliký má sen, který věští příchod nové křížové výpravy.
Vlastní názor:
- Určitě zajímavé dílo pro nadšené čtenáře a historiky ovšem mě příliš neoslovilo
Citace
Již Roland ví, že málo času má jen. Na kopci leží, tvaří k branám Španěl, bije se v hruď, ač jeho ruka slábne. „Mea culpa , můj dobrotivý Pane, odpusť mi hříchy, velké i ty malé, jež napáchal jsem, co jsem přišel na svět, po tento den, kdy ležím na smrt zraněn.“ Dlaň s rukavicí vzhůru k nebi vztáhne. Andělé k němu sestupují na zem. Pod borovicí hrabě Roland leží. Tvář obrací tam ke španělské zemi. Vzpomínat počne na rozličné věci, na kruté bitvy, těžká protivenství, na Francii, své rodné a své předky, na Karla, pána, jemuž sloužil se ctí. Pláč nezadrží, ani hořké vzdechy. Z vin vyznává se, všech svých hříchů želí, o milost prosí Boha, jenž je věčný