R.U.R. – rozbor díla k maturitě (5)

 

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): europa, Michaela

 

Karel Čapek (1890 – 1938)

Stručný životopis:

• Spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik a překladatel
• Studoval filozofické fakulty na UK, v Berlíně a v Paříži
• Redaktor v několika časopisech (Národní Listy, Nebojsa, Lidové noviny), byl učitelem, dramaturgem i režisérem divadla na Vinohradech (1921-1923), a především působil jako spisovatel.
• Přítelem T. G. Masaryka
• Často cestoval do ciziny
• Nedůvěra v převratný pokrok
• Poznamenán 1. SV, působily na něho hrozivé zprávy z novin oznamující sta tisíce mrtvých
• Jako první český spisovatel měl velký ohlas i v cizině
• V roce 1938 norským tiskem navržen na Nobelovu cenu za literaturu, ale nedostal ji, pak byl nominován ještě 6x
• První prózy vydal společně se starším bratrem Josefem a poslední román těsně před smrtí
• Díla byla několikrát zfilmována

 

Témata, kterým se věnuje:

• V prvním období své tvorby se soustředí na jedince, možnosti poznání
• V druhém období především kritizuje problémy společnosti, zobrazuje zde strach z technického pokroku a obavy z nástupu fašismu; do tohoto období se řadí většina jeho románů a dramat; toto období je nazýváno utopickým
• Ve svých dílech vyzdvihuje hodnoty jako píle, pracovitost, láska, soudržnost a vzájemná úcta; tyto hodnoty staví do protikladu s násilím, touhou po moci (fašismem) a příliš rychlým technickým pokrokem

 

Další díla:

• Krakatit – Ing. Prokop objeví novou, velmi silnou trhavinu, schopnou zničit celý svět; jeho přítel Tomeš, získá kvůli penězům tajemství Krakatitu a uteče; Prokop se ho vydá hledat, aby zabránil zneužití; na konci se setkává s pohádkovým stařečkem a rozmlouvají spolu o smyslu života. Závěr je postaven na myšlence, že člověk nemá dělat velké skutky, ale jen takové, které mu mají sloužit.
• Válka s mloky – alegorický příběh – lidé objevují zvláštní tvory – mloky, inteligentní živočichy, které lidé začnou cvičit jako levnou pracovní sílu; mloci se však vzbouří, začnou organizovat svůj vlastní stát, zvolí si svého vůdce a žádají pro sebe „životní prostor“; vše spěje nevyhnutelně k válečnému konfliktu.
• Bílá nemoc – objevuje se diktátor (Maršál), který chce válku, ale zároveň s ním se   objevuje strašlivá nemoc, která zabijí lidi. Touto nemocí onemocní i diktátor, jeden mírumilovný lékař (Galén) nachází lék. Nabízí diktátorovi, že ho vyléčí výměnou za mír. Diktátor nakonec přijímá, ale lékař je zabit zfanatizovaným davem cestou k němu. Na konci díla vypuká válka.
• Matka – antifašistické drama, kdy otevřeně vyhlašuje nutnost boje proti fašismu
• Továrna na absolutno, Povídky z jedné kapsy, povídky z druhé kapsy, Hordubal, Loupežník, Ze života hmyzu, Dášenka čili život štěněte

 

Literárně-historický kontext

Česká literatura 1. poloviny 20. století

• Téma 1. světové války, legionářská literatura
• Nebylo možné se vyhnout cenzuře – autoři nesměli psát o tom, o čem chtěli
• V roce 1917 vyšel „Manifest českých spisovatelů“ – žádal svobodu tisku, propouštění politických vězňů, samostatnost evropských národů
• Vzniká nový směr – expresionismus – zachycuje lidskou psychiku bez cenzury, její bezprostřední projevy, pocity úzkosti. Působí depresivně

 

Kontext autorovy tvorby

• Členem PEN klubu (chvíli i předsedou) a každý pátek se setkával s tzv. pátečníky (oba bratři Čapkové, TGM, E. Beneš, Josef Šusta a Ferdinand Peroutka).
• Řadí se do demokratického proudu literatury spolu s Josefem Čapkem, Karlem Poláčkem, Eduardem Bassem, Františkem Langerem nebo Ferdinandem Peroutkou.

 

Literatura byla rozdělena do několika směrů:

• Legionářská literatura – tvořili ji vojáci československých legií
  • Rudolf Medek, Jaroslav Hašek, Ivan Olbracht
• Demokratická literatura
  • Karel Čapek, Karel Poláček, Jarmila Glazarová
• Imaginativní literatura
  • Vladislav Vančura
• Psychologická próza – zaměřuje se na nitro člověka a podvědomí
  • Jaroslav Havlíček, Božena Benešová
• Katolická próza
  • Jakub Deml, Jaroslav Durych

 

Rozbor díla: R.U.R.

• kdy bylo dílo napsáno: vydáno 1920 a premiéru dílo mělo roku 1921 v Hradci Králové
• literární druh: drama (vědeckofantastické, utopistické)
• literární směr: meziválečná próza
• literární žánr: tragédie

 

Námět, téma, motivy

• Hlavní myšlenka knihy: varovné gesto – poukazuje na problematičnost technického pokroku.
• Motiv: následky přílišného technologického pokroku (sestrojení robotů) pro lidstvo, poměr člověka ke světu
• Téma: technický pokrok – výroba robotů a jeho katastrofické následky, následky povýšení se na Boha
• Zajímavost: v tomto díle bylo poprvé použito slovo robot, jehož autorství je připisováno Josefu Čapkovi

 

Kompozice a kompoziční výstavba:

• Seznam a krátký popis osob
• Předehra a 3 dějství (velké časové posuny), rychlé dialogy
• Předehra – seznámení s chodem továrny
• 3 dějství – dějový spád -> roboti přebírají kontrolu nad továrnou, světem -> lidstvo je vyhubeno
• Děj je chronologický
• Toto dílo bylo přeloženo do třiceti jazyků včetně esperanta

 

Jazyk:

• rychlé srozumitelné dialogy s výjimkou posledního Alquistova monologu
• princip rychlých dialogů, které posouvají děj kupředu, časté zvolací věty a časté otázky
• spisovný jazyk s výjimkou Nány, bez knižních slov, hovorová řeč
• poprvé použito slovo robot a jiné neologismy, cizí pojmy
• odborné výrazy se vyskytují minimálně
• členění spíše do kratších vět

 

Vyprávěcí způsoby, typy promluv

• Vyprávěcí způsoby: přímá řeč jednotlivých postav, proložena scénickými poznámkami vypravěče
• Typy promluv: monology, dialogy jednotlivých postav (rychlé dialogy posouvají děj dopředu)

 

Časoprostor

• kdy: v budoucnosti (nespecifikováno)
• kde: Rossomův ostrov

 

Charakteristika postav:

Hlavní postavy:

• Roboti: Jsou umělé bytosti, které jsou obdařeny všemi lidskými dovednostmi, ale postrádají cit a neuznávají žádný systém hodnot. Svým zevnějškem se podobají lidem, ale jejich chování je zcela racionální.
• Marius, Radius, Damon, Sulla – Jsou roboti sloužící k práci. Postrádají cit a podobají se lidem.
• Robot Primus a robotka Helena – U těchto dvou robotů se projevuje cit. Zamilovali se do sebe a jsou ochotni se pro druhého obětovat. Jejich příběh ukazuje, jak složité může být propojení technologie a emocí.
• Harry Domin – Je centrální ředitel R.U.R. Zastává vznešenou myšlenku povznést člověka a osvobodit ho od dřiny.
• Helena Gloryová – Je Harryho žena a ztělesnění laskavého ženského přístupu. Bojuje za práva robotů a řídí se spíše city než rozumem. Je schopna robotům vzdorovat a projevuje osobní statečnost.
• Alquist – Je stavitel a šéf staveb R.U.R. Starší vědec, který na sebe bere všechnu morální tíhu příštích rozhodnutí. Zastává rozumový přístup k životu a je zastáncem lidské práce a života.

Vedlejší postavy:

• Fabry – Generální technický ředitel.
• Dr. Gall – Přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R. Tajně rozvíjí inteligenci robotů.
• Hallemaier – Přednosta pro psychologii a výchovu v R.U.R. Tvoří nové biologické druhy.
• Konzul Busman – Generální komerční ředitel.
• Nána – Je Helenina chůva. Bojí se robotů, považuje je za hrozné a děsivé. Je prostá a pobožná.

Postavy nejsou hlouběji psychologicky prokresleny, plní funkci nositelů určitých životních postojů, názorů, morálních hodnot, podle kterých pak jednají. Všechny lidské mužské postavy jsou zamilovány do Heleny G.

 

Děj:

Helena Gloryová, dcera prezidenta, přijíždí na Rossumův ostrov, kde se vyrábějí roboti a má v úmyslu promluvit k robotům kvůli špatnému zacházení s nimi. Potká ředitele Domina, který je ochoten jí vše ukázat a nechat ji k robotům promluvit, také se do ní s ostatními řediteli zamiluje. Helena si splete i roboty s lidmi a nechce věří tomu, že jsou tak podobní. Pak se Helena s Dominem vezmou. Po deseti letech Helena přiměje Dr. Galla, aby dal robotům duši. Což se povede a je vyrobeno několik robotů. Roboti se ale vzbouří, vyhlásí válku a zabijí všechny lidi až na ty na ostrově. Helena dostane od Domina válečnou loď k výročí. Všichni na  ni chtějí opustit ostrov, ale roboti ji obsadí a všichni se musí zabarikádovat v domě, chtějí se vykoupit pomocí plánů na výstavbu robotů, ale Helena je už předtím spálila, aby zabránila další výrobě robotů. Roboti nakonec zabijí všechny kromě Alquista, o kterém ví, že pracuje, a tak pracuje dál jako ostatní roboti. Roboti se ale začnou opotřebovávat a prosí Alquista, aby jim znovuobjevil plány na výrobu robotů, on toho ale není schopen, ale uvidí lásku Prima a Heleny, požehná jim a doufá, že dokáží vytvořit novou civilizaci, protože oni dva patří k oněm robotům s duší

 

Vliv díla a další infrormace

• R.U.R. se stalo vzorem pro celou řadu spisovatelů žánru sci-fi
• R.U.R – zkratka Rossums Universal Robots – pan Rossum, byl vědec, který vynalezl roboty, a jeho jméno bylo odvozeno z českého slova rozum.
• V roce 1977 byla napsána stejnojmenná opera Zdeňkem Blažkem
• Dílo bylo přeloženo do více jak třiceti jazyků
• O velkém vlivu díla svědčí také slovo robot – odvozené od výrazu robota – lopota, dřina, práce. Slovo nevymyslel však Karel Čapek, ale jeho starší bratr Josef Čapek

 

Vlastní názor:

• Kniha mě mile překvapila, ale velké časové skoky mi knihu trochu znepřehlednily.
• Určitým způsobem varuje před tím, jak by jednou lidstvo mohlo skončit. Konec se mi líbil, protože i když zemře vše, vždy zůstane láska. Láska vše přežije a nikdy neumírá.