R.U.R. – rozbor díla k maturitě (7)

rozbor-díla

 

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): gch555

 

Karel Čapek (1890 – 1938)

  • Pocházel z Malých Svatoňovic (Podkrkonoší), jeho sídlo: Strž (u Dobříše), jeho otec byl venkovský lékař a měl na něj obrovský vliv, měl dva sourozence: Helenu a Josefa, trpěl srůstáním obratlů – celý život bolesti, jeho babička byla typická venkovská žena se spoustou povídek a pořekadel.
  • Vystudoval gymnázium v Hradci Králové, posléze studuje v Praze, Paříži a Berlíně filosofii, působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách, později se stal redaktorem Lidových novin.
  • Od 20. let působil jako dramaturg divadla Na Vinohradech – zde poznal svou ženu Olgu Scheinpflugovou.
  • Byl vášnivým zahrádkářem – součástí vily na Vinohradech, kde bydlel se svým bratrem Josefem i zahrada, dále se tam scházeli tzv. Pátečníci – skupina vlivných a kreativních lidí – Masaryk, Vančura, Langer – měli velký neformální vliv v novinách i ve veřejném životě.
  • Zakladatel české pobočky Pen Clubu – mezinárodní organizace sdružující spisovatele, stal se nejvýznamnějším představitelem literatury v První republice, patřil k významné skupině HRAD – skupina kolem Masaryka.
  • Od 30. let se stavil proti totalitním směrům (nacismus, fašismus), po září 1938 – útoky na Karla Čapka – zejména pravicových autorů, například Dúrych.
  • Zemřel o Vánocích roku 1938 na zápal plic, je to velmi univerzální spisovatel (pohádky i psychologická díla).
  • Po roce 1948 se dostal na Index zakázaných autorů.

Dílo:

  • Hovory s TGM – prozaický výklad o Masarykově osobnosti, formou dialogů, Mlčení s TGM – nahlíží na něj kriticky, raná tvorba společně s Josefem: Zářivé hlubiny, Krakonošova zahrada.
  • Byl také překladatelem – Francouzská poezie nové doby – zde například první překlad Pásma od Apollineira, obrovský úspěch u mladých básníků, byl ovlivněn filosofií Pragmatismu – vznikl v USA, rezignuje na hledání absolutních pravd, pravdivé a správné je to, co se v praxi osvědčilo, založen na relativitě pravdy, důraz na praktičnost, Loupežník – oslava mládí, Čapek se s ním zároveň loučí, poválečná tvorba: otřes z války, chápe ji jako zneužití techniky ke zlu, odpovědnost vědce za to, co vyvíjí k lidstvu, psáno formou utopií a science-fiction – návaznost na dílo H. G. Wellse – Válka světů.
  • Utopistická díla: RUR, Věc Makropulos – hl. hrdinka je díky preparátu Makropulos nesmrtelná, ale unavuje jí to – polemika s G. B. Shawem na hru Zpět k Metuzalému – není důležité jak dlouho žijeme, ale co dokážeme, Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky
  • Novinářská činnost – zakladatelem publicistického útvaru – sloupek – próza na aktuální téma, dále psal také fejetony: Sloupkový ambit, Zahradníkův rok, O věcech obecných (o politice).
  • Cestopisy: Italské listy, Anglické listy, Obrázky z Holandska.
  • Detektivní povídky: Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy.
  • Tvorba pro děti: Devatero pohádek (soubor moderních pohádek, řada prvků reálného světa), Dášenka – napsal nafotil, nakreslil.
  • Díla varující před totalitou – dramata: Bílá nemoc, Matka.
  • Další dramata: Loupežník, Ze života hmyzu.
  • Noetické romány: Noetismus – věda o poznání, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život.

 

Společensko-historické pozadí

Politická situace:

  • Dílo vzniklo za První republiky, tedy v době mezi dvěma světovými válkami, v ČSR jsou 20.léta 20.století považována za Zlatá léta – lidé měli dostatek práce, společnost vzkvétala, rozkvět kultury i průmyslu, byla zde demokracie – prezidentem T. G. Masaryk.
  • Čapek byl zastáncem demokracie (demokratický proud).
  • Od roku 1918 mohly volit i ženy – rozšíření volebního práva.

 

Základní principy fungování společnosti:

  • Společnost stále ještě otřesena z první světové války, pomalu se ale vzpamatovávala, oslaben vliv náboženství.
  • Vznik nových extrémistických směrů – nacionalismus, stalinismus, fašismus, marxismus, vznikaly nové směry – pozitivismus – vliv přírodních věd na logiku a zkušenost, pragmatismus – filosofický směr, který staví do popředí lidské jednání, praxi (zaměření na praktický užit a úspěch).

 

Kontext dalších druhů umění:

  • -> avantgardní umělecké směry – dadaismus – reakce na nesmyslný svět, literatura bez obsahu, surrealismus – hledání nového způsobu vyjádření reality a fantastična, umělec tvoří podvědomě a nesnaží se o racionalitu, vliv snů a halucinací (užívání drog), spjat s psychoanalýzou S. Freuda (například Salvator Dalí, J. Gris), kubismus – v malířství rozklad dějů na geometrické obrazce, nejde o sdělení děje, jde o novou estetickou kvalitu (Pablo Picasso, Josef Čapek), futurismus – zaměřen na pohyb, dynamiku, budoucnost, zavrhuje vše staré a přežité, odkaz kultury minulosti
  • -> hudba: vážná – Šostakovič, Ravel; jazz – J. Armstrong, J. Ježek
  • -> film: ve 20. letech němý, pak zvukový (i barevný), Charlie Chaplin, Greta Garbo, Marlene Dietrich, Lauer a Hardy, od roku 1929 – předávání cen Oscar
  • -> architektura: funkcionalismus – vliv kubismu, užití železobetonu, skla, oceli – v USA mrakodrapy (Empire state building), u nás Vila Tugendhat v Brně

 

Kontext literárního vývoje:

  • V meziválečném období tvořili čeští autoři v mnoha literárních směrech, například:
    • legionářská literatura – bojovali za vznik státu, poté protěžovanou složkou, považování za oficiální literaturu (Rudolf Medek, František Langer, Jaroslav Kratochvíl)
    • avantgardní próza (Vladislav Vančura, Karel Konrád)
    • katolická próza – sporný vztah k republice, rozpory s autory oficiální literatury (Jaoslav Dúrych, Jan Čep)
    • ruralismus – venkovská tématika, zákl. rysem je láska rolníka k půdě, oslava morálního zdraví venkova v kontrastu se zkažeností města, vlastenectví (Josef Knap, František Křelina)
    • socialistická próza – socialistický realismus, vzorem SSSR, komunistická teorie, marxismus, po nástupu Stalina otřes – řada autorů vystoupila ze strany (nesouhlas s vedením), dílo otevřeně ideologické (Marie Majerová, Marie Pujmanová, Ivan Olbracht)
    • psychologická próza – spojena se zvýšeným zájmem o Junga Freuda ve 30.letech (Jaroslav, Havlíček, Egon Hostovský, Jarmila Glazarová, Václav Řezáč)
    • demokratická próza (Eduard Bass, Karel Poláček, Karel Čapek, Josef Čapek)

 

Rozbor díla: R.U.R.

Obecná charakteristika:

  • Literární druh: utopické drama
    • utopie – žánr s výchovnou funkcí, líčí dokonalé společenské poměry v pomyslné zemi, zde jde spíše o antiutopii – pesimistický obraz lidské budoucnosti v přetechnizovaném světě
  • Literární žánr: drama (předscéna dramatu je komedie – podtitul: Kolektivní drama o vstupní komedii o třech dějstvích, celkový příběh má tragickou povahu) – tragédie
  • Literární směr/sloh: česká literatura 1. poloviny 20. století – próza, demokratický proud

 

Okolnosti vzniku díla:

  • Zahajuje novou fázi Čapkova tvůrčího vývoje – přišlo po Loupežníkovi, ve kterém se Čapek loučil s mládím, lze proto RUR chápat jako dílo jeho dospělosti, fáze tvorby reakce na 1.SV.
  • RUR je zkratka pro Rossum’s Universal Robots.

 

Tematický plán:

  • Jedná se vědecko-fantastické drama – téma vědy a techniky, především filosofické zamyšlení nad morálními otázkami moderní doby (téma lidské lenosti – vše za nás dělají roboti a lidská společnost rychle upadá, lidské nenasytnosti – člověk chce víc a víc) – varoval před negativními vlivy techniky na lidstvo – obával se, že technika získá moc nad člověkem (nadčasové) – obává se o možný zánik společnosti.
  • Varování lidí, aby se nestali otroky svých vlastních vynálezů.
  • Varuje před možností zneužití techniky proti lidstvu (v reakci na 1.SV, kde byla také použita technika proti lidem), technický pokrok postupuje rychleji než lidská morálka.
  • Klíčovou myšlenkou díla je varovat pře případnými negativními vlivy techniky na lidskou společnost.
  • Autor se obává masovosti a manipulovatelnosti lidstva.
  • Cit zde charakterizován jako výsadně lidská vlastnost.

 

Kompozice:

  • Předehra + 3 dějství (v předehře – seznámení s chodem továrny na výrobu robotů, zjišťujeme, že roboti jsou od lidí takřka k nerozeznání).
    • Předehra nutná, aby uvedla čtenáře do děje – Domin vysvětluje Heleně význam výroby robotů.
    • 1.dějství se odehrává až 10 let po předehře.
  • Rychlý sled událostí.

 

Vypravěč:

  • Er-forma (monolog vypravěče, 3.osoba – minulý čas).

 

Organizace jazykových prostředků

  • Použit spisovný jazyk, pouze u chůvy Nány hovorová řeč
  • Psáno formou živých dialogů
  • Velká slovné zásoba, použita neobvyklá slova, rozvitá souvětí a několikanásobné větné členy, synonymičnost (pro každé slovo několik výrazů)
  • Složitý syntax
  • Poprvé zde bylo použito slovo robot (Josef)
  • Text: přímá řeč jednotlivých postav, proložena scénickými poznámkami vypravěče
  • Častá personifikace – například: Oči, co mrkáte?

 

Postavy:

  • nejsou hlouběji psychologicky prokresleny, plní funkci nositelů určitých životních postojů, názorů, morálních hodnot, podle kterých pak jednají
  • roboti – umělé bytosti, které jsou obdařeny všemi lidskými dovednostmi, postrádají však cit a neuznávají žádný systém hodnot, jejich původním posláním je sloužit lidem, Primus a Helena – roboti, u kterých se projevil cit – láska, ochota obětovat se pro druhého
  • Harry Domin – centrální ředitel RUR, zastánce vznešené myšlenky povznést člověka a zbavit jej dřiny
  • Helena Gloryová – Dominova manželka, ztělesňuje ženský, citový a laskavý přístup k lidem i robotům
  • stavitel Alquist – za největší hodnotu považuje lidský život a práci, zastává rozumový přístup k životu, lidskost
  • ing. Fabry – stavební ředitel, generální ředitel RUR, tvoří nové biologické druhy (např. umělé květiny)
  • Dr.Gall – přednosta výzkumného oddělení, tajně rozvíjel inteligenci robotů
  • Dr. Hallemeier – přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu robotů
  • Busman – komerční ředitel RUR
  • Nána – chůva Heleny, Roboti ji přijdou hrozní, děsiví

 

Časoprostor:

  • Čas: ruský carismus
  • Prostor (místo děje): především v továrně na roboty – Rossum’s universal robots na ostrově v budoucnosti (ale řeší problémy přítomnosti)

 

Děj:

V továrně na roboty se vyrábí roboti, kteří následně pracují za lidi – myšlenka absolutního blahobytu – lidé nebudou pracovat a všeho bude dost, roboti se ale posléze vzbouří, vyvraždí lidstvo a chtějí tvořit další roboty, jenomže neví jak – nechali živého Alquista – a chtějí po něm, aby zkoumal roboty a přišel na to, jak tvořit další, on nakonec objeví dva roboty, u nichž se projevil typicky lidský rys – cit, láska – Helena a Primus – pošle je tvořit život na zemi od znovu (jako Adam a Eva)

-> podrobněji: předehra – do továrny přijde Helena Gloryová, seznamuje se s lidmi v továrně – centrálním ředitelem Dominem a jeho kolegy – dr. Gallem, dr. Hallemeierem, ing. Fabrym, konsulem Bushmanem a stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Helena se zasnoubí s Dominem.

I. dějství – o deset let později, Helena se baví se svou chůvou o robotech – je jí umělých lidí líto, ale chůva se jich štítí, přijde Domin a daruje Heleně dárky od kolegů, sám jí daruje dělovou loď, posléze přijdou Alquist a Gall, kteří Heleně vysvětlují celou situaci – revolta robotů, přestávají se rodit děti, Helena spálí Rossumovi spisy na výrobu robotů – tím chce zabránit zkáze lidstva, přijede loď plná robotů – a oni jsou posledními lidmi na světe – obklíčeni roboty ve vlastní továrně

II. dějství – Helena se přizná, že spálila Rossumovi listy, jejich jedinou šanci na vykoupení, Bushman vyjde z továrny penězi – snaží sebe a ostatní vykoupit, ale roboti ho zabijí, posléze roboti všechny zabijí, až na stavitele Alquista

III. dějství – Alquist se snaží přijít na to, jak vyrábět další roboty, ti ho přemluví, aby jednoho z nich zkoumal, tak jej rozebere, nepřijde na to a posléze zjistí, že jsou dva roboti, kteří mají city, projevila se u nich láska – Primus a Helena – pozná, že život nezahyne, vidí v nich nového Adama a Evu

 

Dobové vnímání literárního díla:

  • Obrovský úspěch u nás i v zahraničí, po roce 1948 na seznamu zakázané literatury.
  • Jedná se o jedno z nejznámějších dramat Karla Čapka.

 

Inspirace daným literárním dílem:

  • V roce 1977 napsal podle hry R.U.R. Stejnojmennou operu Zdeněk Blažek
  • Na rok 2014 je naplánován film v režii Jamese Kerwina
  • V literatuře: dílo se stalo vzorem například pro: česká – I. Kmínka, E. Martina, O. Neffa, zahraniční – S. Lem, A. C. Clarke, R. Bradbury, I. Asimov (sekundární literatura o Čapkovi – monografie od V. Klímy a F. Buriánka, memoáry s názvem: Moji milí bratři – napsala Helena o svých bratrech)
  • O velkém vlivu díla svědčí i slovo robot, které bratr autora, tedy Josef Čapek, vymyslel – časem zdomácnělo v mnoha jazycích
  • Inscenace: divadlo v Hradci Králové, Národní divadlo v Praze a světová inscenace – New York, Varšava, Vídeň, Londýn, Paříž, Curych, Tokio a další (většina světových metropolí)