Test

Romance pro křídlovku – rozbor díla (2)

—

by

Janastinglova
in

rozbor-díla

 

Kniha: Romance pro křídlovku

Autor: František Hrubín

Přidal(a): Lucka, Martin

 

František Hrubín (*1910 – †1971)

  • Narodil se v Praze 17. 9. 1910, ale své mládí prožil v Lešanech v Posázaví. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě (1932) se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a pedagogiku na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání.
  • Roku 1939 se oženil, později měl dvě děti.
  • Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval.
  • Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956) spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky, zastali se zde nejen perzekuovaných, ale i zavřených spisovatelů. Toto vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydávání.
  • Jeho tvorba je široká-od básní lyrických(Hirošima,Zpíváno z dálky),přes lyricko-epické skladby(Proměna,Romance pro křídlovku),k dramatům(Srpnová neděle,Křišťálová noc) a prozám (Zlatá reneta).Považován za zakladatele moderní české poezie pro děti (Říkejte si se mnou,Špalíček pohádek,Dvakrát 7 pohádek)

 

Literární směr a kontext

  • Romance pro křídlovku patří k pozdním dílům Františka Hrubína-bilancování jednoho života, nešťastné lásky
  • Jeden z velikánů českého básnictví 20.st., obecně se do žádného směru nezařazuje
  • V roce 1956 na 2.sjezdu spisovatelů přednesl projev ve kterém kritizoval schematizmus tehdejší oficiální literatury a požadoval svobodu vyjadřování pro umělce
  • Dílo bylo vytvořeno mezi srpnem a listopadem roku 1961, tedy ve třetím období literatury po roku 1945, kdy dochází k oživení společenského života a
    literatury v důsledku 20. sjezdu komunistické strany Sovětského svazu. Ten byl velmi důležitý, protože byl po Stalinově smrti. Na sjezdu došlo k projevu na téma Stalinova kultu osobnosti, tedy období zlomení kultu osobnosti nejen Stalina, ale i K. Gottwalda.

 

Politická situace

  • Dílo vznikalo v 3. fázi české literatury po roce 1945, v 60. letech.
  • V době, kdy dochází k oživení společenského života a literatury v důsledku 20. sjezdu komunistické strany Sovětského svazu. Ten byl velmi důležitý nejen kvůli smrti Stalina, ale především došlo k projevu na téma Stalinova kultu osobnosti, tedy období zlomení kultu osobnosti nejen Stalina, ale i K Gottwalda. Právě Hrubín s Jaroslavem Seifertem tvrdě kritizovali na 2. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956) spojení literatury a politiky.
  • Uvolnění v politice i v kultuře, které se projevuje na jedné straně mj. politickým osamostatněním mnoha bývalých evropských kolonií, na druhé straně mj. kulturní a společenskou revoltou mládeže.

 

Kontext dalších druhů umění

  • Hudba – směr bigbeat (2 elektrické kytary, basová kytara, bicí), vznik v Anglii.
  • Ostatní druhy (sochařství, architektura) – uvolnění, autoři již nebyli nuceni tolik do děl začleňovat ideologický podtext; v sochařství a architektuře – uvolněná atmosféra, tzv. Bruselký styl – použití skla, oceli, platu, barev, prvků geometrie.

 

Rozbor: Romance pro křídlovku

Základní charakteristika:

  • Literární druh: poezie
  • Literární žánr: poéma (rozsáhlejší lyrickoepická veršovaná skladba závažnějšího obsahu-zde láska a smrt),báseň má epické rysy, zároveň lyrika (citlivé vnímání přírody, popis teriny-milostné okouzlení)

 

Motivy:

  • V díle objevují především motivy přírody –řeka, louka (děj se odehrává na venkově )
  • Dále motivy lásky (romantiky) – láska, měsíc, hvězdy, půlnoc.
  • Největším motivem je ale křídlovka – je to symbol smrti a života – hraje jak na oslavách, tak i na pohřbech.

 

Námět:

  • Autobiografické dílo (zasadil to do prostředí, kde vyrůstal, také zažil 1.lásku,autor také František, jeho děda také mrtvici)

 

Kompozice:

  • Rozdělení do několika časových rovin (prázdniny 1930, poutě v Lešanech 1933 a 1934, rok 1961)
  • Není chronologicky uspořádána.
  • Jednotlivé kapitoly jsou označeny přesným datem (21 datumů).
  • František a básník je tatáž osoba. V chlapcově přítomnosti se promítá budoucnost, což je vlastně básníkova minulost.
  • Dějová výstavba je založena na milostném trojúhelníku. Ústřední téma je však pojetí dvou rozporů, života a smrti. Kompozice je velmi náročná, text je psán jako vzpomínka, pohled do minulosti, s prolínáním do přítomnosti a svým způsobem i do budoucnosti. Text se jeví jako skládanka či jako volně pojatá koláž, jelikož jednotlivé kapitoly nejsou řazeny postupně, ale chaoticky. Kontinuitu příběhu zajišťuje pouze opakování jednotlivých motivů a datum psané na začátku každé kapitoly. V některých úsecích působí text velmi neuspořádaně i po vizuální stránce, jelikož začátek sloky je posunutý na konec předešlého verše. Báseň je tedy velmi zajímavě graficky zpracována.

 

Lyrický subjekt:

  • Vzpomíná na své mládí a na svou první lásku
  • Ukazuje vnitřní rozpor mezi touhou po mladé, nezkušené dívce a touhou po zkušené zralé ženě

 

Vypravěč:

  • hlavní hrdina, mladičký student František
  • Ich forma

 

Styl:

  • Rafinované obměňování a opakování některých úseků: Sedím v okně a bdím, musím bdít, sedím v okně s koleny u brady, bdím(když mu zemřel děda),Mých 20 let, dvacet zlatoploutvých ryb.
  • Vizuální stránka: začátek sloky je posunutý na konec předešlého verše
  • Romance: Autor vzpomíná na svou lásku (vzpomíná něžně a laskavě)-má však tragické vyústění-je to žalostná romance(možná by proto bylo lepší nazvat to balada-další kdo prohazoval názvy byl např. Jan Neruda
  • Často také požívá: metafory, básnické přívlastky, paralelismus, symboly-břitva(symbol dospělosti)křídlovka, příroda-symbol koloběhu života, citlivé vnímání přírody
  • Kontrasty: Život X smrt, touha X skutečnost, fyzická láska X veliká platonická láska, očekávaná smrt starého člověka X smrt mladého děvčete, prostředí přírody(klid) X Poutě (zábava) Poutě-veselí X osamocení, hledání něčeho jiného, kontrast lidských životů-veselý X smutný

 

Rytmus, verš, rým:

  • Kromě posledních odstavců je text psán volným veršem, který je charakteristický pro díla moderní poezie. Rytmický příznak a rým je oslaben či zrušen. V některých úsecích se ale i trochu objevuje) se blíží básni v próze,  významová složka je nadřazena rytmu.

 

Slovní zásoba:

  • Srozumitelný jazyk, není složitě zašifrovaný, sklouzává i k hovornosti-promluvy Tonky (nadávala i vodě-ty jeden parchante), zajímavé je, že je tam obecná čeština i básnické prostředky
  • Typická slovní zásoba pro poezii se zde nenachází, v díle převládá prozaická slovní zásoba. Objevují se zde personifikace, eufemismy, epitetony, přirovnání. Autor přechází od lyrických metafor až k hovornosti, častému opakování a nejrůznějším obměnám.
  • Lyrické metafory

 

Časoprostor:

  • Okolí řeky Sázavy (inspiroval se rodným krajem). Děj se odehrává na pozadí pouti, zábavy, ale i skutečných, pojmenovaných míst – Lešan a Netvořic. Prostředí poutí a zábavy v nás může vzbuzovat pocit hledání, osamocení, nenalezení smyslu bytí. Na druhou stranu v sobě nese zábavu, hravost vytržení z každodenního života. V rozporu s tím se zde nachází příroda, symbol ticha, míru, odpočinku.
  • Báseň je psána zpětně, retrospektivně, jako deníkový zápis, a proto nechybí datace jednotlivých dnů.
  • Na konci básně je dokonce uvedeno, kdy byla napsána. Děj není ucelený, dostáváme pouze útržky dění, autorových vzpomínek.
  • 1930-1961 (31 let) -> převážně se pohybují v letech 1930, 1933, 1934 nejvíce pozornosti je dána 27. a 28. srpnu 1930.

 

Postavy:

  • Hlavní:
    • František – Mladý kluk,který se rád toulá, otec by z něj chtěl mít ale učitele,fyzicky miluje Tonku, bláznivě miluje Terinu,je hodný,stará se o dědečka,děj začíná,když je mu 20 let
    • Terina – prostá dívka od kolotočů; zamiluje se do Františka,ale umírá na záškrt
    • Viktor – také žije u kolotočů; chce si Terinu vzít za ženu,je to jakási tradice,že kolotočáři se berou mezi sebou
    • Tonka – starší žena; svádí Františka,ale je na něj hrubá
    • Františkův dědeček – starý muž; umírá a František u něho bdí
  • Vedlejší:
    • Otec
    • Teta

 

Obsah:

Kniha je o dvacetiletém Františkovi, po kterém chce otec, aby se stal učitelem, kdežto on se raději toulal a zažíval fyzickou lásku s děvčetem jménem Tonka. Vždy se scházeli u řeky a užívali si náhodných doteků v proudech vody. Pro Františka to ale nebyla jen bezstarostná léta, protože se staral o dědečka po mrtvici, který už vůbec neřešil okolí. Co slyšel, hned zapomněl, mluvil jen s nebožtíky, které znal zamlada, a tak Františkovi nezbylo nic jiného než za ně odpovídat a starat se o něj, což bylo vcelku náročné, protože vždy zčistajasna začal křičet domů a František ho musel třeba o půlnoci obléct a jít s ním na procházku.

Celý příběh začíná tím, jak mu poprvé otec půjčí břitvu a František se tím stává dospělým. V Blešanech začala pouť, kde si vyhlídne František dívku od kolotočů. Celých deset dní tam za ní chodí, nechává se vozit na kolotoči, ona k němu vždy přiskočí a užívají si to. Osmělí se jí oslovit až poslední den. Ona se ho zeptá, zda-li nemá holku, ale on to zapře a dají si pusu. Mezitím se dědečkovi udělá líp, procitne, po měsíci pozná Františka a zemře. František posílá otci telegram a běží se rozloučit s Terinou (1930). Po třech letech se Terina vrací do Lešan, kde se více sbližuje s Františkem. Mezitím je hlídá Viktor (kluk od kolotočů, který si chce Terinu vzít). Jednou Terina přiběhne s třešněmi v jeho čepici a nasadí si ji na hlavu. To Františka urazí, strhne jí ji z hlavy a hodí ji po ní. Chudák Terina neví, co si má myslet, sebere se a uteče.

Další rok, 1934, ji František netrpělivě očekává, hrozně moc se na ni těší, ale když přijde, Viktor mu sdělí, že tu Terina není, že zemřela v zimě na záškrt.

V roce 1961 se František potká v hospodě s Viktorem, jedou do Lešan, kde zpívají a vzpomínají na Terinu. A tak se dva sokové sblíží.

Když chce najít její hrob, tak mu hrobník řekne, že si to pamatuje, ale ten hrob už tam není.

V průběhu celého příběhu Viktor hraje na křídlovku (na pouti, i na konci, když Terinu uctívají), což je symbol průběhu života, protože kolotočáři na ni hrají při narození, svatbách, pohřbech, provází je celý život.

 

Význam sdělení:

  • Ve svém poválečném díle se Hrubín vrací k tématice vztahu dětství a dospělosti, nevinnosti a hříchu, nevědomosti a poznání. Ústředním bodem jeho tvorby je snaha vrátit se do minulosti a začít žít znovu, tentokrát již bez chyb a hříchů. V Romanci pro křídlovku ukazuje nemožnost takového návratu a osudovou předurčenost lidského života – láska je tu v těsném sepětí se smrtí, mládí se stářím, budoucnost s minulostí.

 

Inspirace dílem:

  • Zfilmováno: režie Otakar Vávra,Čssr,1966,česká verze 84 minut

 

Inspirace pro další vývoj literatury:

  • Jisté odkazy můžeme nalézt v díle Jiřího Bigase „Místečko“, ve kterém vypráví v 28 povídkách osudy různých postav, které nastavují zrcadlo lidské společnosti. Nejedná se jen falešnou morálku, ale především o zlo, které je v každém z nás.

 

Kritika:

  • Ve své době byl Hrubín kritizován za přílišný pesimismus ve svých dílech.
  • Posouzení aktuálnosti – dílo je jednoznačně nadčasové, aktuální, lidé se zamilovávali a zamilovávají se stále, také byli a jsou zužovány různými strastmi

 

Srovnání s jiným dílem:

  • V tomto díle lze nalézt podobné prvky jako u díla Romeo a Julie (nenaplněná láska, okolí lásce nepřeje, smrt hlavní hrdinky apod.)