Test

[x] Romeo a Julie

—

by

Janastinglova
in

 

Kniha: Romeo a Julie

Autor: William Shakespeare

Přidal(a): MOnika

 

William Shakespeare 

  • (1564-1616)
  • anglický dramatik a básník
  • Největší anglický dramatik (ne-li světový)
  • autor 37 divadelních her
  • humanista
  • nar. v středoanglickém Stratfordu nad Avonou – zde se vzdělával na místní latinské škole
  • v 18 letech se oženil
  • poté odešel do Londýna, aby se mohl věnovat divadlu
  • zde hrál v různých divadelních společnostech, upravoval hry jiných autorů, psal vlastní hry
  • byl natolik úspěšný, že se stal dokonce spolumajitelem nejslavnějšího londýnského divadla – Globe Theatre (to si r. 1598 vybudoval společně se zámožnějšími herci jedbé z divadelních společností)
  • po dvacetileté činnosti se vrátil zpět do Stradfordu, kde jako dvaapadesátiletý umírá
  • Obecné rysy Shakespearova díla:
    • jedinečná obrazotvornost
    • oprostil se od náboženského pojetí lidského života
    • jeho hrdinové jsou svým jednáním a povahovými rysy nadčasoví, jsou sami strůjci svých osudů
    • obraz pozemského života, kladnch i záporných vlastností lidí
    • příčinou tragédie je lidská váše nebo náhoda
    • jazyk veršovaný se střídá s prózou

 

Další díla: 

  • 2 období tvorby:
    • období – do r. 1600
      • komedie – Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Kupec benátský, Mnoho  povyku pro nic, Veselé paničky windsorské, Jak se vám líbí, Večer tříkrálový
      • hry historické – Jindřich IV., Jindřich V., Jindřich VI., Richard II., Richard III., Julius Caesra
      • romantická tragédie- Romeo a Julie
    • období – po r. 1600
      • tragédie – Hamlet, Othello, Makbeth, Král Lear, Antonius a Kleopatra
  • + 154 sonetů

 

Rozbor díla: Romeo a Julie

Romeo a Julie

 

 

 

Prostředí díla:

 

 

Jazykové prostředky:

  • Shakespeare používá starý básnický jazyk, nechybí však ani prostá a hovorová mluva (Juliina chůva)
  •  eufonie (,,Tak si myslím, že ode mne si snad dá říct – ba víc: jsem si jist.”)
  •  stylově zabarvená slova
  •  archaismy
  • eufemismy („ztepilé nožce”)
  • metafory; ty používají hlavně mladí milenci
  •  věty jednoduché i souvětí, často věty tázací a zvolací, jednočlenné (,,Romeo! Nálado! Blázne!”) i dvojčlenné (,,Zaklínat ho budu, chceš-li.”)

 

 Pojmenování:

  • a) přímá: antiteze (,,Tak pozdě máme, že už je skoro brzy.”), epiteton (ornans „spící slunce”)
  • b) nepřímá: metafora (,,Popadni už jednou ten svůj kord za uši!”), personifikace (,,Štěstí se na tě hrne.”), eufemismus, oxymorón (,,A v hrobě bude pokoj.”), synekdocha (,,V minutě je mnoho dnů.”)
  • c) figury: epizeuxis (,,však Romeo, Romeo nikoli”), epifora (,,Však Romeo, Romeo nikoli: je vyhnán.”)