Kniha: Muži, kteří nenávidí ženy
Autor: Stieg Larsson
Přidal(a): David Hampl, Martina Hladíková
Stieg Larsson
- Narodil se 15. srpna 1954 v Skellefteå, zemřel 9. listopadu 2004 ve Stockholmu.
- Významný švédský prozaik a novinář, který proslul zejména svou trilogií Milénium.
- Dětství prožil u svých prarodičů v malé vesnici na severu Švédska, velkým vzorem pro něj byl zejména jeho děda, který byl během druhé světové války kvůli svým protinacistickým názorům uvězněn v pracovním táboře.
- Demokratické smýšlení jeho dědy se pro něj stalo velkou životní inspirací a později se projevilo i v jeho tvorbě. Velmi se zajímal také o tehdy probíhající válku ve Vietnamu, kterou odsuzoval. Později v osmdesátých letech se začal aktivně angažovat v boji proti rasismu a pravicovému extremismu.
- Během svého života vystřídal mnoho různých zaměstnání, pracoval například na poště či jako designer pro švédskou tiskovou kancelář TT. Kromě toho pracoval také jako redaktor, byl velkým fanouškem sci-fi literatury a začal se věnovat psaní vlastních knih.
- V devadesátých letech založil nadaci Expo, která se zaměřovala na sledování rasistických a nedemokratických tendencí ve Švédsku a často vystupoval proti tomuto extremismu na veřejnosti, tím si vytvořil celou řadu nepřátel.
Díla
- Milénium – plánovaná desetidílná detektivní série, ve které chtěl Stieg Larsson využít své zkušenosti z investigativní žurnalistiky. Před svou smrtí ale stihl napsat jen tři romány, Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Všechny byly vydány až po jeho smrti.
Současná švédská literatura
- Severská literatura, tedy norská, švédská i finská, se v současné době těší velké oblibě po celém světě. Tyto země totiž, možná pod vlivem svých specifických životních podmínek, dávají vzniknout jedinečné literatuře.
Spisovatelé
- Jonas Jonasson – jeden z nejvýznamnějších současných švédských spisovatelů, celosvětové proslul románem Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, humoristicky laděný román je zároveň zamyšlením nad dějinami světa ve dvacátém století. Úspěšnou se stala také jeho druhá kniha s názvem Analfabetka, která uměla počítat.
- Henning Mankell – známý švédský autor detektivních příběhů, hlavní postavou jeho knih je inspektor Kurt Wallander. K nejznámějším detektivním románům patří Vrazi bez tváře, Bílá lvice či Ve slepé uličce.
Rozbor díla: Muži, kteří nenávidí ženy
Detektivní román, který je první částí série Milénium, jeho děj se odehrává v průběhu jednoho roku, konkrétně od dvacátého prosince jednoho roku do třicátého prosince následujícího roku, ve Stockholmu a na jeho přilehlém ostrově Hedeby. V knize se objevují dvě dějové linie, které se postupem času propojí.
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Detektivní román (rozsáhlý epický žánr s detektivní zápletkou)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Téma:
- Zaujmout a zmást čtenáře při hledání zmizelé dívky. Upozornit na současné problémy ve společnosti – korupci, zneužívání žen, šikanu.
Motivy:
- Zmizení, vražda, smrt, hledání, znásilnění, detektivní, odplata.
Kompozice:
- 2 dějové linie vyprávěné chronologicky, které se nakonec spojí v jednu
- Er-forma
- Rozdělení na 4 části a další kapitoly
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- V přímé řeči se vyskytují hovorové výrazy
- Časté dialogy
- Odborné výrazy
- Popisy osob a prostředí
- Přirovnání
- Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)
Časoprostor:
- Stockholm, Hedestad a ostrov Hedeby (Švédsko)
- Příběh zachycuje 1 rok (období od 20. prosince do 30. prosince dalšího roku)
Postavy
- Mikael Blomkvist (Kale) – investigativní novinář a spoluvlastník časopisu Milénium, který je obviněn z křivého nařčení finančníka jménem Hans-Erik Wennerström z ilegální činnosti. Soud ho uzná vinným a on málem skončí ve vězení. Následně se vzdává pátrat po zmizelé vnučce jednoho podnikatele a stává se téměř detektivem.
- Lisbeth Salanderová – čtyřiadvacetiletá hackerka, která trpí určitou sociální fobií, kvůli které nedokončila ani základní školu a zároveň byla zbavena svéprávnosti, má problém se svým poručníkem Nilsem Bjurmanem. Je velmi schopnou hackerkou, pracuje pro jednu bezpečnostní firmu, kde vyhledává nejrůznější informace o lidech. Pomáhá Kaleovi najít ztracenou Harriet, zároveň mu zachrání život a pomůže mu zbavit se obvinění i křivého nařčení finančníka.
- Harriet – Ztracená dívka. Nakonec se zjistí, že žije pod jiným jménem v Austrálii, kde vychovává tři děti. V dětství byla znásilňována vlastním otcem a bratrem. Její dědeček je jediným členem rodiny, kterého má ráda.
- Henrik Vanger – Harrietin dědeček. Velmi touží se se svou ztracenou vnučkou znovu setkat. Jako jediný s ní měl hezký vztah.
- Martin – Harrietin bratr. Pod nátlakem otce zneužíval svoji sestru. Když se dozví, že Kale s Lisbeth ví pravdu o jeho činech během dospívání, chce Kyla zabít. Když se mu to nepovede, umírá při nehodě během rychlé jízdy autem.
- Gottefried – Harrietin otec. Svoji dceru znásilňoval a k násilnostem nutil i svého syna.
- Wennerström – Úspěšný a vlivný obchodník. Kale ho obviní z nelegálních činností, ke kterým nemá dostatek důkazů, přestože k nim opravdu došlo. Nakonec se Wennerström spravedlnosti nevyhne.
- Nils Bjurman – Lisbethin nový poručník. Využívá její zranitelnosti a za peníze po ní vyžaduje milování. Nevšimne si, že ho Lisbeth tajně nahrává a nahrávku následně využívá proti němu. Je to nechutný a násilnický muž, který využívá údajnou Lisbethinu slabost, protože si myslí, že nesvéprávné ženě by stejně nikdo nevěřil.
- Anita – Harrietina přítelkyně. Jako jediná věděla o jejím úkrytu. Sama jí pomáhala se dostat do Austrálie a začít vést nový život. Byla své kamarádce věrná a mnoho let nepřiznala pravdu.
Děj díla
První dějová linie související s Mikaelem Blomkvistem neboli Kalem, novinářem, který je odsouzen k trestu odnětí svobody za nařčení významného finančníka z ilegální činnosti. Nedlouho před nástupem do vězení Mikaelovi zavolá podnikatel Henrik Vanger, který ho žádá, aby mu pomohl najít jeho nezvěstnou vnučku Harriet. Sám podnikatel po ní marně pátrá již téměř čtyřicet let. Kale je jeho žádostí poněkud překvapený, ale nakonec souhlasí. Jako odměnu mu podnikatel nabídne nejen vysokou finanční odměnu, ale také důkazy proti finančníkovi Wennerströmovi, které dokazují, že Kale měl se svým obviněním pravdu. Kale odjíždí pátrat na ostrov Hedeby, zde se mu do rukou dostává deníček Harriet, ve kterém je spousta záhadných čísel. Kalemu je jasné, že musí přijít na jejich význam, neboť cítí, že se zmizením Harriet určitě souvisejí.
Druhá dějová linie se zabývá životním osudem Lisbeth, která je kvůli své sociální fóbii považována za nesvéprávnou. Jejím poručníkem se stává advokát Nils Bjurman. Ten ale nechce Lisbeth umožnit, aby spravovala své finance, a ona se s ním kvůli tomu dostane do sporu, který končí jejím znásilněním. Díky své práci se Lisbeth seznámí s Kalem, který se obrátil na firmu, kde pracuje, s žádostí o vyhledání nějakých informací o Harriet. Kale rozpozná její hackerské schopnosti a zároveň spolu naváží intimní poměr. Společnými silami zjistí, že čísla z Harrietina deníku jsou ve skutečnosti biblickými citacemi a že jsou na stopě sériového vraha, který zabil mnoho žen. Nakonec odhalí i to, že oním vrahem je bratr Harriet Martin, kterého jeho otec od mládí vedl k násilí. Martin, se poté, co zjistí, že byl odhalen, pokusí Kala zabít. Lisbeth ho ale zachrání. Martin nakonec umírá při útěku. Nakonec vyjde najevo, že Harriet stále žije, pod cizím jménem Anita v Austrálii. Kale ji zde navštíví a ona mu vysvětlí, co se před lety stalo, že ji otec s bratrem odmala znásilňovali a ona nakonec otce zabila. Její přítelkyně jí pak pomohla utéct. Po smrti Martina se Harriet vrátí zpět a setká se znovu se svým dědečkem. I když podnikatel dodrží svůj slib a předá Kaleovi informace proti finančníkovi, není možné je u soudu použít, neboť jsou promlčené. S Lisbeth ale nakonec finančníka stejně usvědčí.
Vliv díla:
- Dílo bylo zfilmováno.