
Kniha: Tyrolské Elegie
Autor: Karel Havlíček Borovský
Přidal(a): Radek Bíl, Adulos
Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)
- Novinář, básník, představitel české satiry, překladatel z ruštiny a polštiny
- První profesionální novinář v českém prostředí, zakladatel moderní žurnalistiky a politického novinářství
- Představitel kritického realismu a literární kritiky
- Borovský je pseudonym, který si dal podle obce, kde se narodil (Borová)
- Působil jako vychovatel v Rusku, kde se rozčaroval a kritizoval slovanskou vzájemnost a vzhlížení k Rusku (dílo “Obrazy z Rus”)
- Založil politicky zaměřené Národní noviny v roce 1848, které měly za cíl bavit, vzdělávat a vychovávat. Kvůli kritice byly noviny zastaveny
- Po zákazu Národních novin založil týdeník Slovan, kde kritizoval vládu a hájil národnostní a demokratická práva. Byl několikrát souzen, ale díky dobré znalosti zákonů vždy zvítězil. Měl časté domovní prohlídky
- V prosinci 1851 byl v noci deportován do Brixenu v Tyrolsku bez soudního řízení
- Po návratu do Čech v létě 1856 zemřel na tuberkulózu. Jeho pohřeb se stal první veřejnou politickou demonstrací proti bachovskému absolutismu
Další díla:
- Obrazy z Rus – Soubor publicistických próz, ve kterých Havlíček zdůrazňuje zaostalost a špatné národnostní poměry v Rusku.
- Epigramy– Sbírka krátkých satirických básní, které kritizují církev, krále, vlast, múzy a svět.
- Duch Národních novin – Soubor článků z Národních novin, které reflektují Havlíčkovy politické názory a kritiku vlády.
- Král Lávra – Satirická báseň o králi s oslíma ušima, která kritizuje absolutistickou vládu.
- Křest svatého Vladimíra – Satirická báseň, která zesměšňuje křesťanství a církevní obřady.
DALŠÍ AUTOŘI:
- Božena Němcová
Zařazení do literárního kontextu:
- Počátky realismu v Čechách (1. pol. 19. stol.)
- Realismus: rozum, smyslové poznání, hrdinové = obyčejní lidé, přesné zobrazení skutečnosti, kritika společnosti, popisy
- Báseň napsána v době, kdy byl K. H. Borovský v exilu (Brixen – Tyrolsko).
- V Čechách před několika lety skončilo národní obrození a autoři už psali svá díla česky. Navíc už jim nešlo jen o výchovu českého národa, ale díla plnila hlavně funkci estetickou.
- V této době přichází přechod od osvícenství k romantismu
- Romantismus se u nás nerozvinul jako v jiných zemích (jediný klasický romantik = Mácha)
- Po národním obrození však přichází tzv. Bachův absolutismus (1851-1859).
- Borovský jako novinář kritizoval politickou situaci. Byl několikrát souzen a v roce 1851 byl Bachem poslán do exilu.
- V Tyrolích napsal jeho 3 stěžejní díla: Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Jedná se o satirické skladby.
- Borovský se nakonec vrátil do Čech, ale záhy umírá (1856).
Rozbor: Tyrolské Elegie (1852)
- Rok vydání: vycházely až po smrti K. H. Borovského v časopise Čas v prosinci 1860 až únoru 1861
- Literární směr/období: kritický realismus, konec národního obrození
- Literární druh: epika (prvky děje) + lyrika (vlastenecká, satirická)
- Žánr: Satirická báseň
- Elegie = žalozpěv, útvar antické poezie (např. Ovidiovy žalozpěvy). Jedná se o lyrickou báseň, jejímž námětem je smutek nad ztrátou něčeho blízkého (osoby, místa, …).
- Typ literatury: Poezie
Téma:
- Kritika/zesměšňování Bachova absolutismu a policie vlády, zároveň vyjádření smutku po domově a rodině (proto elegie)
- Popis autorova příběhu (deportace do Brixenu)
Motivy:
- Vlastní zážitky – zatčení, jízda kočárem, měsíc, příběh z bible o Jonášovi
Kompozice:
- 9 zpěvů (každý zpěv má 3-18 slok)
- Každá sloka 4 verše
- Rým: převažuje přerývaný rým (ABCB)
- Pravidelný verš
- Příběh je vyprávěn retrospektivně (autor vypráví svůj příběh zpětně měsíčku jako svému příteli)
Vypravěč
- ich-forma
- lyrický subjekt je součástí příběhu
- lyrický subjekt je hlavní postavou v příběhu
- lyrický subjekt je subjektivní
- lyrický subjekt vstupuje i zasahuje do děje
- lyrický subjekt nekomunikuje se čtenářem
- zaměření na popis vlastních zážitků a na děj
Jazyk:
- Bohatá slovní zásoba – byl to novinář
- Hovorový jazyk – psal to pro obyčejné lidi
- Knižní čeština (toť, jsemť), místy archaismy (grobián)
- Nespisovná slova, obecná čeština (prej, ouřední, outraty, policajti, držka)
- Využití lidové slovesnosti
- Citově zabarvená slova (měsíček)
- Hanlivá slova (pupek, držka)
- Historismy (žandarm)
- Slova z latiny (latinismy) i němčiny (germanismy – treu und bieder)
Umělecké prostředky:
- Syntaktická stránka – větný typ – oznamovací, zvolací
- Tropy – obrazná pojmenování: metafora, synekdocha, ironie, sarkasmus, přirovnání, epiteton, litotes (dvojí zápor), hyperbola
- Figury – Inverze, anastrofa, …
- Konkrétní příklady:
- personifikace: trubka vřeští
- oslovení: „Sviť, měsíčku…“
- metonymie: mne zde černý dvojhlavý orel drží v klepetech
- řečnická otázka: Což je dělat?
- přirovnání: vůz jak šipka klouže, temná noc jak naše svatá církev
- ironie: policie starostlivá máti
Časoprostor:
- Doba děje: před Vánoci 1851
- Místo děje: Německý Brod, Tyroly (Brixen)
Děj:
Báseň začíná rozmlouváním Borovského (hl. postava) se svítícím měsícem na obloze (I. zpěv). Borovský vypráví měsíci o své cestě do Brixenu. Nejprve jak ho v noci Žandarmové zbudili s nařízením k deportaci, poté jak se vydali na cestu a stala se jim nehoda (VIII. zpěv) a nakonec jak do Brixenu dorazili.
Postavy:
- Autor/lyrický subjekt = K. H. Borovský
- Vypravěč a zároveň hlavní postava díla (Borovský zde psal svůj příběh = autobiografie)
- Nachází se v těžké životní situaci, ale nepodléhá, zachovává si životní optimismus i když se cítí velmi špatně díky násilnému odloučení od rodiny, Čech (jeho tragédie je národní tragédií)
- Ironický, odvážný, výsměšný, velký vlastenec
- Měsíc na obloze (měsíček) – jeho jediný společník ve vyhnanství, kterému vypráví příběh (vede s ním dialog)
- Vykonavači absolutistické moci
- Dedera – policejní komisař
- Žandarmové – stráž
Citace:
(z uvedené knihy; měla by vhodně doplnit záznam, podpořit myšlenku)
Sviť, měsíčku, polehoučku
skrz ten hustý mrak,
jakpak se ti Brixen líbí? –
Neškareď se tak!
Slovníček:
- Treu und bieder – věrný a poctivý občan Rakouska
- Žandarm – četník
- Grobián – hrubec, obhroublý člověk
- Habeas corpus – anglický zákon o osobní svobodě
- Oktrojírce = oktrojovaná ústava
- Poděbradka – čepice
- Postiljón – ten kdo rozvážel poštu
- Léthé – řeka, vlévala se do řeky Styx. Kdo se z řeky napil, zapomněl na svůj pozemský život
- Siberie – tuhá zima, drsný kraj
Další zpracování:
- Namluveno do rozhlasu
Vlastní názor:
- Dílo se mi líbilo a četlo se mi dobře – bylo srozumitelně napsáno. Tento typ literatury jsem četl poprvé.
Zdroje:
- https://rozbor-dila.cz/tyrolske-elegie-rozbor-dila-k-maturite-2
- http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/karel-havlicek-borovsky/tyrolske-elegie-rozbor.html
- Literatura pro druhý ročník středních škol – učebnice (strany 60, 66-67)