Tyrolské Elegie – rozbor díla k maturitě (3)

 

  Kniha: Tyrolské Elegie

  Autor: Karel Havlíček Borovský

  Přidal(a): Radek Bíl, Adulos

 

Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)

• Novinář, básník, představitel české satiry, překladatel z ruštiny a polštiny
• První profesionální novinář v českém prostředí, zakladatel moderní žurnalistiky a politického novinářství
• Představitel kritického realismu a literární kritiky
• Borovský je pseudonym, který si dal podle obce, kde se narodil (Borová)
• Působil jako vychovatel v Rusku, kde se rozčaroval a kritizoval slovanskou vzájemnost a vzhlížení k Rusku (dílo “Obrazy z Rus”)
• Založil politicky zaměřené Národní noviny v roce 1848, které měly za cíl bavit, vzdělávat a vychovávat. Kvůli kritice byly noviny zastaveny
• Po zákazu Národních novin založil týdeník Slovan, kde kritizoval vládu a hájil národnostní a demokratická práva. Byl několikrát souzen, ale díky dobré znalosti zákonů vždy zvítězil. Měl časté domovní prohlídky
• V prosinci 1851 byl v noci deportován do Brixenu v Tyrolsku bez soudního řízení
• Po návratu do Čech v létě 1856 zemřel na tuberkulózu. Jeho pohřeb se stal první veřejnou politickou demonstrací proti bachovskému absolutismu

Další díla:

• Obrazy z Rus – Soubor publicistických próz, ve kterých Havlíček zdůrazňuje zaostalost a špatné národnostní poměry v Rusku.
• Epigramy– Sbírka krátkých satirických básní, které kritizují církev, krále, vlast, múzy a svět.
• Duch Národních novin – Soubor článků z Národních novin, které reflektují Havlíčkovy politické názory a kritiku vlády.
• Král Lávra – Satirická báseň o králi s oslíma ušima, která kritizuje absolutistickou vládu.
• Křest svatého Vladimíra – Satirická báseň, která zesměšňuje křesťanství a církevní obřady.

 

DALŠÍ AUTOŘI:

• Božena Němcová

 

Zařazení do literárního kontextu: 

• Počátky realismu v Čechách (1. pol. 19. stol.)
  • Realismus: rozum, smyslové poznání, hrdinové = obyčejní lidé, přesné zobrazení skutečnosti, kritika společnosti, popisy
• Báseň napsána v době, kdy byl K. H. Borovský v exilu (Brixen – Tyrolsko).
• V Čechách před několika lety skončilo národní obrození a autoři už psali svá díla česky. Navíc už jim nešlo jen o výchovu českého národa, ale díla plnila hlavně funkci estetickou.
• V této době přichází přechod od osvícenství k romantismu
• Romantismus se u nás nerozvinul jako v jiných zemích (jediný klasický romantik = Mácha)
• Po národním obrození však přichází tzv. Bachův absolutismus (1851-1859).
• Borovský jako novinář kritizoval politickou situaci. Byl několikrát souzen a v roce 1851 byl Bachem poslán do exilu.
• V Tyrolích napsal jeho 3 stěžejní díla: Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Jedná se o satirické skladby.
• Borovský se nakonec vrátil do Čech, ale záhy umírá (1856).

 

Rozbor: Tyrolské Elegie (1852)

• Rok vydání: vycházely až po smrti K. H. Borovského v časopise Čas v prosinci 1860 až únoru 1861
• Literární směr/období: kritický realismus, konec národního obrození
• Literární druh: epika (prvky děje) + lyrika (vlastenecká, satirická)
• Žánr: Satirická báseň
  • Elegie = žalozpěv, útvar antické poezie (např. Ovidiovy žalozpěvy). Jedná se o lyrickou báseň, jejímž námětem je smutek nad ztrátou něčeho blízkého (osoby, místa, …).
• Typ literatury: Poezie

 

Téma:

• Kritika/zesměšňování Bachova absolutismu a policie vlády, zároveň vyjádření smutku po domově a rodině (proto elegie)
• Popis autorova příběhu (deportace do Brixenu)

 

Motivy:

• Vlastní zážitky – zatčení, jízda kočárem, měsíc, příběh z bible o Jonášovi

 

Kompozice:

• 9 zpěvů (každý zpěv má 3-18 slok)
• Každá sloka 4 verše
• Rým: převažuje přerývaný rým (ABCB)
• Pravidelný verš
• Příběh je vyprávěn retrospektivně (autor vypráví svůj příběh zpětně měsíčku jako svému příteli)

 

Vypravěč

• ich-forma
• lyrický subjekt je součástí příběhu
• lyrický subjekt je hlavní postavou v příběhu
• lyrický subjekt je subjektivní
• lyrický subjekt vstupuje i zasahuje do děje
• lyrický subjekt nekomunikuje se čtenářem
• zaměření na popis vlastních zážitků a na děj

 

Jazyk:

• Bohatá slovní zásoba – byl to novinář
• Hovorový jazyk – psal to pro obyčejné lidi
• Knižní čeština (toť, jsemť), místy archaismy (grobián)
• Nespisovná slova, obecná čeština (prej, ouřední, outraty, policajti, držka)
• Využití lidové slovesnosti
• Citově zabarvená slova (měsíček)
• Hanlivá slova (pupek, držka)
• Historismy (žandarm)
• Slova z latiny (latinismy) i němčiny (germanismy – treu und bieder)

 

Umělecké prostředky:

• Syntaktická stránka – větný typ – oznamovací, zvolací
• Tropy – obrazná pojmenování: metafora, synekdocha, ironie, sarkasmus, přirovnání, epiteton, litotes (dvojí zápor), hyperbola
• Figury – Inverze, anastrofa, …
• Konkrétní příklady:
  • personifikace: trubka vřeští
  • oslovení: „Sviť, měsíčku…“
  • metonymie: mne zde černý dvojhlavý orel drží v klepetech
  • řečnická otázka: Což je dělat?
  • přirovnání: vůz jak šipka klouže, temná noc jak naše svatá církev
  • ironie: policie starostlivá máti

 

Časoprostor:

• Doba děje: před Vánoci 1851
• Místo děje: Německý Brod, Tyroly (Brixen)

 

Děj:

Báseň začíná rozmlouváním Borovského (hl. postava) se svítícím měsícem na obloze (I. zpěv). Borovský vypráví měsíci o své cestě do Brixenu. Nejprve jak ho v noci Žandarmové zbudili s nařízením k deportaci, poté jak se vydali na cestu a stala se jim nehoda (VIII. zpěv) a nakonec jak do Brixenu dorazili.

 

Postavy:

• Autor/lyrický subjekt = K. H. Borovský
  • Vypravěč a zároveň hlavní postava díla (Borovský zde psal svůj příběh = autobiografie)
  • Nachází se v těžké životní situaci, ale nepodléhá, zachovává si životní optimismus i když se cítí velmi špatně díky násilnému odloučení od rodiny, Čech (jeho tragédie je národní tragédií)
  • Ironický, odvážný, výsměšný, velký vlastenec
• Měsíc na obloze (měsíček) – jeho jediný společník ve vyhnanství, kterému vypráví příběh (vede s ním  dialog)
• Vykonavači absolutistické moci
  • Dedera – policejní komisař
  • Žandarmové – stráž

 

Citace: 

(z uvedené knihy; měla by vhodně doplnit záznam, podpořit myšlenku)

Sviť, měsíčku, polehoučku

skrz ten hustý mrak,

jakpak se ti Brixen líbí? –

Neškareď se tak!

 

Slovníček:

• Treu und bieder – věrný a poctivý občan Rakouska
• Žandarm – četník
• Grobián – hrubec, obhroublý člověk
• Habeas corpus – anglický zákon o osobní svobodě
• Oktrojírce = oktrojovaná ústava
• Poděbradka – čepice
• Postiljón – ten kdo rozvážel poštu
• Léthé – řeka, vlévala se do řeky Styx. Kdo se z řeky napil, zapomněl na svůj pozemský život
• Siberie – tuhá zima, drsný kraj

 

Další zpracování:

• Namluveno do rozhlasu

 

Vlastní názor:

• Dílo se mi líbilo a četlo se mi dobře – bylo srozumitelně napsáno. Tento typ literatury jsem četl poprvé.

 

Zdroje:

• https://rozbor-dila.cz/tyrolske-elegie-rozbor-dila-k-maturite-2
• http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/karel-havlicek-borovsky/tyrolske-elegie-rozbor.html
• Literatura pro druhý ročník středních škol – učebnice (strany 60, 66-67)