Kniha: Želary
Autor: Květa Legátová
Přidal(a): Martina Hladíková
Květa Legátová (1919-2012)
- Česká prozaička.
- Vlastním jménem Věra Hofmanová.
- Příjmení Legátová převzala od kamarádky.
- Pracovala jako učitelka.
- Nikdy se nechtěla stát spisovatelkou, svá díla psala pouze pro zábavu.
- Nebyla nikdy vdaná, nemohla mít děti.
Další díla:
- Jozova Hanule, Návraty do Želar, Nic není tak prosté, Postavičky, Mušle a jiné odposlechy, Korda Dabrová
Obecně kulturní kontext:
- 2. pol. 20. st., česká literatura se členila na 3 proudy:
1) Literatura oficiální
- Byla normálně vydávána, podporovala komunistický režim nebo ho nekritizovala
- Hlavní představitelé:
- Vladimír Páral, Bohumil Hrabal, Václav Řezáč, Jan Otčenášek, Ota Pavel, , Ladislav Fuks
2) Literatura exilová (nebo také umlčovaná)
- Literatura nehodící se komunistickému režimu, vydávána mimo hranice ČSR
- Do ČSR se dostávala tajně, přechovávání bylo trestné
- Mezi nejznámější exilová nakladatelství patřily:
- Index, Poezie mimo domov, 68 Publishers (založeno Josefem Škvoreckým a jeho manželkou), Rozmluvy
- Hlavní představitelé:
- Jiří Grůša, Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Arnošt Lustig, , Egon Bondy, Milan Kundera
3) Literatura samizdatová
- Také se nehodila komunismu, rozmnožována tajně strojopisně, což bylo také trestné, nebo také pomocí samizdatových edic (např. Edice Petlice, Kvart, Expedice)
- Hlavní představitelé:
- Jaroslav Putík, Eva Kantůrková, Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Jan Trefulka, Egon Hostovský, Karel Pecka
Po roce 1989 dochází ke spojení tří literárních proudů
Konec politické cenzury – spisovatelé mohli vydávat jakékoli knihy, i ty, které kritizovali nebo se nehodili komunistickému režimu
Obnova kontaktů se světem, vznik soukromých nakladatelství
Současná literatura:
- Ovlivněna globální problémy současné společnosti
- Jedním ze znaků je pluralita – velká rozmanitost koncepcí, pohledů
- Dochází ke spojení literárních proudů
- Autoři této doby:
- čeští autoři: Miloš Urban, Michal Viewegh, Petr Šabach,
- zahraniční autoři: J. R. R. Tolkien, J. K. Rowling, Stephen King, Jo Nesbø
Historický kontext
- 1945 – konec 2. světové války
- 1948 – komunistický převrat -> nástup nového režimu
- 1953 – umírá Gottwald a Stalin, mírné uvolnění režimu
- jaro 1968 – Pražské jaro, vrchol demokratizace a politické uvolnění
- podzim 1968 – okupace vojsky Varšavské smlouvy, 3. velká vlna emigrace
- 1969 – upálení Jana Palacha jako protest proti komunistickému režimu
- 70. a 80. léta – normalizace, čistky v komunistické straně, zrušení mnoha politických organizace, cenzura
- 1989 – Sametová revoluce, svrhnutí režimu
Rozbor díla: Želary
Literární druh:
- Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)
Literární žánr:
- Soubor povídek (povídka = kratší vyprávění s jednoduchým dějem a méně postavami)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Téma:
- Kniha zobrazuje život v malé vesnici, kde o sobě lidé všechno vědí a vzájemně ovlivňují svoje životy. Autor ukazuje různé životní příběhy plné šťastných i smutných momentů.
Motivy:
- Život, mezilidské vztahy, láska, přátelství, smrt, příroda, vesnice, pomoc, dětství.
Kompozice:
- Soubor 8 povídek
- Chronologický děj, dějové linie v jednotlivých povídkách na sebe často navazují nebo vysvětlují minulost postav
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Občasné hovorové výrazy nebo vulgarismy
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc)
- Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny), příklad v díle: oslí uši
- Apostrofy (oslovení neživých nebo nepřítomných osob, příp. neživé věci)
- Epiteton (zdůrazňuje určitou vlastnost zobrazovaného předmětu nebo jevu, oživuje a konkretizuje představu, vyjadřuje autorův hodnotící či emocionální postoj)
Postavy:
- V díle se objevuje mnoho obyvatel Želar. Většina z nich se vyskytuje ve více povídkách a čtenář objevuje nové souvislosti nebo jejich osudy.
Časoprostor:
- Želary (vymyšlená vesnice)
- Během období první republiky (1918-38)
Děje jednotlivých povídek:
Zrcadlo ve větru
Do vesničky Želary se vrací Vojta Zálešák, který byl ve vězení za pobodání jednoho z obyvatel, myslivce Juru Machalu. Celá vesnice se bojí jeho chování i jeho samotného. Jediná, která Vojtovu minulost neřeší, je děvče Juliška, která přijde za Vojtou se schovat před bouřkou. K Vojtovi přiběhne i chlapec Jura, který si vykloubil rameno. Vojta je vede za místní léčitelkou Luckou Vojničovou.
Miniaturala
Vratislav Lipka se stěhuje do kláštera, protože mu zemřela matka, jeho strýc ho bil, a on nemá u koho jiného žít. Setkává se tam se dvěma sestrami, které znají Želary. Sestra Izabela vidí ve Vratislavovi svého bratra, jsou si velmi podobní. Nakonec se zjistí, že její bratr Jan Šalda je jeho otec.
Pravidla hry
Učitel Zdeněk Tkáč vypravuje o prožitých letech v Želarech. Byl svědkem mnoha situací, kdy Lenka Lipková zemřela při porodu svého syna Vratislava, kdy ho jeho strýc bil, o žákyni Ženě, kterou nikdy neměl rád, nebo na návrat Vojty z vězení.
Jako modrásek
Ženu Zárubovou v dětství nikdo kromě sestry v rodině rád, proto když se stala dospělou, co nejrychleji se osamostatnila. Byla velmi manuálně zručná. Toužila si koupit její vysněnou louku, ale její majitelé ji to umožnili pouze za podmínky, že se vdá za jejich chromého syna Rosťu, což Žena udělá.
Mít bratra
Pětiletá Helenka Bojarová měla zdravotní problémy, byla velmi hubená a vypadalo, že se nedožije dospělosti. O to víc byla nadšená do učení se, těšila se do školy a byla velmi pilná. Opakem byl její spolužák Vratislav Lipka, který byl lajdák. Tyto dvě děti se i přes velké rozdíly skamarádily a trávily spolu každou volnou chvíli. Vratislav dokonce u Bojarových bydlel, ale poté se vrátil zpátky do kláštera.
Muž z mlhy
Zuzana si měla vzít za muže bohatého Adama, ale přitom milovala Marka, přestože byl chudý. Rozhodli se uprchnout do Želar, kde šťastně žili. Jednoho dne ji navštívil její otec, nutil ji se vrátit. Když Zuzana odmítla, zbil ji. Místní kořenářka si všimne zranění, myslí si, že ji bije Marek. Když najdou Marka zabitého, Zuzana s ním čeká dítě a tuto novinu mu právě chtěla oznámit.
Rosnička
Inženýr Jan Šelda byl dalším z obyvatelů Želar. Jeho manželka Anna od něho utekla a nechala ho s jeho dcerou Lízou sama. Jan se seznámil s Pavlínou, která měla pověst lehké děvy. Začala mu pomáhat s domácností a zároveň budovat vztah. O Vánocích náhle zmizela a stala se sestrou v klášteře. Líza se velmi sblíží s Vilémem, který pracuje jako horník a je na ní velmi hodný. Jeho smrt těžce nese.
Barborka pro milého
Lence Lipkové někdo zabil jejího oslíka a stopy vedou k Šeldovým. Jan Šelda je opilý a nic si nepamatuje, a protože mu Lenka připomíná uprchlou Pavlínu, znásilní ji. Lenka je těhotná a všichni si myslí, že otcem je Vilém, se kterým má vztah, ale Lenka i Vilém ví pravdu. Vilém umírá na tuberkulózu a Lenka po porodu syna Vratislava.